Úvod
Rozdělení oblohy na souhvězdí pravděpodobně vyplývá z potřeby orientovat se na obloze. Je přirozené, že orientace začíná nejtypičtějšími souhvězdími, která obsahují jasné hvězdy nebo snadno rozlišitelné tvary.
ORIENTACE NA OBLOZE. POLÁRKA
Jedním z nejdůležitějších důvodů poznání souhvězdí je možnost určovat světové strany. Již od pradávna si lidé všimli, že téměř všechny hvězdy se pohybují na obloze a opisují během noc oblouk, jako by se pohybovaly kolem hvězdy, která se jeví jako nehybná. Tato hvězda zůstává každou noc na stejném místě bez ohledu na roční období nebo část dne. Tato vlastnost stačila na to, aby se z ní stala hlavní orientační hvězda na obloze a sloužila všem na zorientování se, podobně jako dnešní kompas. Nazývá se Polárka nebo také Severka, a dnes už víme, že je na severu a leží poblíž bodu nazývaného „Severní nebeský (světový) pól“.
Precesní pohyb Země
V důsledku precesního pohybu Země se časem severní světový pól pohybuje mezi hvězdami. Tento proces však trvá velmi dlouho (přibližně 25 772 let, nazýváme platónský rok). Polárka je poblíž severního světového pólu už několik staletí. Polárka je považována za „nejdůležitější hvězdu“ na obloze. Je nejjasnější hvězdou souhvězdí Malého medvěda. Zdaleka není nejjasnější hvězdou na obloze a samotné souhvězdí není nejjednodušší rozeznat zejména v současnosti ve městech s velkým světelným znečištěním.
Asterismus Velký vůz
Sotva existuje někdo, kdo nedokáže na obloze rozeznat tvar souhvězdí Velké medvědice nebo alespoň část tohoto souhvězdí, které je označováno jako asterismus s názvem Velký vůz. Velký vůz je tvar vytvořený sedmi jasnými hvězdami, je známý pod různými jmény v různých zemích. Pokud prodloužíme spojnici mezi „zadními koly“ Velkého vozu pětkrát, tak se dostaneme k Polárce (obr. 2).
Souhvězdí Velké medvědice
Pomocí souhvězdí Velké medvědice můžeme najít i jednu z nejjasnějších hvězd na obloze – Arktur ze souhvězdí Pastýře. Dostaneme se k ní obloukem kolem „rukojeti“ Velkého vozu. Pokud budeme pokračovat v tomto oblouku, dostaneme se k další jasné hvězdě – Spika ze souhvězdí Panny. Toto souhvězdí je dobře pozorovatelná na jaře. Na jaře se vysoko nad obzorem nacházejí i další krásná souhvězdí: souhvězdí Severní koruny se svou jasnou hvězdou Gemma, jakož i nebeský hrdina Herkules. Dalším souhvězdím pro tuto sezónu, nejen s jednou, ale se dvěma jasnými hvězdami (Regulus a Denebola), souhvězdí Lva je zvířetníkové souhvězdí.
Asterismus Letní trojúhelník
V létě je nejlepší začít se na obloze orientovat podle jiného velmi oblíbeného asterismu Letní trojúhelník. Spojuje nejjasnější hvězdy tří krásných souhvězdí – hvězdu Vegu ze souhvězdí Lyry (Lyra), Deneb ze souhvězdí Labutě (Cygnus) a Altair ze souhvězdí Orla (Aquila). Souhvězdí Lyry představuje jakýsi diamant ze čtyř téměř stejně jasných hvězd a samotná Vega, která je jasnější než ony, je blízko jedné z hvězd diamantu. Představit si létající labuť z jasných hvězd souhvězdí Labutě nevyžaduje mnoho fantazie. Jasná hvězda Deneb je v ocase souhvězdí Labutě, její krk vede podél Mléčné dráhy a její křídla jdou přes krk a vytvářejí kříž, který dal Bulharům důvod nazvat toto souhvězdí „Kříž“. „Severní kříž“ je také populárním asterismem mezi mnoha jinými národy, např. českými.
Asterismus Pegasův čtverec
Souhvězdí Pegase je přirozenou součástí podzimní hvězdné oblohy. Velký asterismus „Pegasův čtverec“ se na obloze dá poměrně snadno najít. Skládá se ze čtyř hvězd, které tvoří na obloze velký čtyřúhelník blízký tvaru čtverce. Tři hvězdy patří skutečně do souhvězdí Pegase, zatímco poslední hvězda náleží do souhvězdí Andromedy a je z nich nejblíže k severnímu světovému pólu. Tvar Andromedy představuje oblouk spojující tuto hvězdu s dalšími třemi téměř stejně jasnými hvězdami, ale na některých hvězdných mapách je tvar souhvězdí znázorněn dvěma oblouky vycházejícími z asterismu „Pegasův čtverec“. Pod obloukem Andromedy vidíme dvě malá souhvězdí – Trojúhelník a Beran, a ještě dále a níže se rozpíná souhvězdí Ryb, které obklopuje polovinu Pegase. Pokud budeme pokračovat v hlavním oblouku Andromedy, dostaneme se k souhvězdí Persea. Má podobu řeckého písmene λ, (čti: lambda), ale možná ještě zajímavější skutečností je, že je na obou koncích obklopen jasnými otevřenými hvězdokupami. Na severu jsou hvězdokupy χ a ɧ (čti: chí a há) považovány za „rozmazané skvrny“. Na jihu se nachází světlá a velmi působivá otevřená hvězdokupa s názvem Plejády. Plejády jsou však součástí souhvězdí Býka, což znamená, že je můžeme použít k nalezení charakteristického tvaru tohoto zvířetníkového souhvězdí a jeho nejjasnější hvězdy – oranžové hvězdy Aldebaran neboli býčí oko.
Asterismus Zimní trojúhelník
Dostáváme se tak na zimní oblohu, kterou mnozí považují za nejkrásnější. Pokud půjdeme v chladné, ale bezoblačné zimní noci ven, nebude možné, aby mocná postava nebeského lovce zvaného Orion zůstala bez povšimnutí. Někteří vidí tvar Orionu jako přesýpací hodiny, jiní doslova „vidí“ postavu myslivce, který ve své pravé ruce drží palcát zvednutý nad rameno (červená hvězda Betelgeuse), v levé ruce (hvězda Bellatrix) drží kůži lva jako štít, pásek složený ze tří stejně jasných a rovnoměrně rozmístěných hvězd, meč visící z opasku a nakonec nohy obra, kde září hvězdy Rigel a Saiph. Hvězda Betelgeuse je také součástí jiného asterismu zvaného „Zimní trojúhelník“. Další dvě hvězdy trojúhelníku jsou nejjasnější hvězdy na obloze – Sírius ze souhvězdí Velkého psa a Prokyon ze souhvězdí Malého psa. Tato část oblohy také obsahuje Mléčnou dráhu (část naší Galaxie) a další významné hvězdy – Pollux a Kastor ze souhvězdí Blíženců, a hvězdu Capella ze souhvězdí Vozky.
