Úkol 1: PRÁCE S OTÁČIVOU MAPOU HVĚZDNÉ OBLOHY NEBO S POČÍTAČOVÝM PROGRAMEM TYPU PLANETÁRIUM

Pomocí programu žáci sledují, přitom se dívají směrem na sever, která souhvězdí na daném místě nezapadají pod horizont. Pokud se pracuje s otáčivou mapou hvězdné oblohy, tak jsou v horní průhledné části ohraničené oblasti, která část oblohy je pod a nad horizontem. Při otáčení mapy (čímž se mění den a hodina), by měli žáci zjistit, že část hvězd a souhvězdí, která jsou blízko severního světového pólu (okolo Polárky), vždy zůstává nad horizontem (to je linie na pohyblivé části mapy, která odděluje viditelnou část oblohy od její neviditelné části).

Pokud žáci pracují s počítačovým programem, měli by zvolit možnost, aby se dívali směrem na sever. Většina programů umožňuje zrychlit přirozenou rotaci hvězdné oblohy. Bylo by dobré, kdyby měl program vyobrazenou zemi/přírodu a zobrazoval přirozenou barvu oblohy během dne a noci. Ale i kdyby tyto možnosti nebyly k dispozici, měl by program obsahovat alespoň obrys horizontu. Zrychlením rotace oblohy mohou žáci sledovat, jak obtočnová (cirkumpolární) souhvězdí klesají k obzoru, ale některé hvězdy nikdy nezmizí pod obzor.

Bez ohledu na to, s jakou mapou nebo programem pracují, musí žáci spočítat a zaznamenat, která souhvězdí jsou na jejich zeměpisné šířce cirkumpolární.