HISTORIE VESMÍRU, TEORIE VELKĚHO TŘESKU, RADIACE

Co je vesmír?

Pro starověké Řeky měl pořádek, krása, harmonie a dokonalost – v rámci jejich pojetí přírody – velký význam. Kosmos je řecké slovo, které znamená „řád“, ale také „harmonie“ a „krása“. Pod kosmem staří Řekové chápali vesmír jako dokonalý, krásný, upravený a harmonicky uspořádaný systém. Chaos byl protikladem kosmu. Nyní, když řekneme „kosmos“, chápeme celý hmotný svět, který se nachází mimo Zemi a její atmosféru. Kosmos se často vztahuje na vesmír jako celek, je považován za něco jednotné a podléhající společným zákonům. „Vesmír“ je však mnohem širší pojem, plný filozofického významu a přesahuje samotnou astronomii – ve skutečnosti vesmír představuje celý svět kolem nás. Vesmírem nazýváme všechno, co existuje a o čem už víme a co objevíme v budoucnosti.

Pro astronomy je vesmír tou částí světa, která je nám k dispozici ke studiu pomocí přírodních věd (dnes i v budoucnosti). Vesmír zahrnuje všechny známé a neznámé nebeské objekty, jakož i prostor mezi nimi a který je přístupný na pozorování v současnosti nebo v dohledné budoucnosti.

Různé názory na vesmír

Naše názory na vesmír prošly v posledních letech výraznými změnami. Asi před sto lety se obecně akceptovala představa o statickém vesmíru bez změn, bez začátku a bez konce, který vždy existoval a bude navždy existovat. Nové objevy a pozorování však posilovaly představu, že vesmír je neustále se rozvíjející dynamickou strukturou. Neexistoval navěky a časem se vyvíjí. Navíc vesmír, ve kterém žijeme, pravděpodobně není jediný a je součástí něčeho většího, co nazýváme multivesmír. Podle moderních názorů asi před 14 miliardami let velký třesk znamenal začátek pozorovatelného vesmíru a fyzikálních zákonů, kterými se vesmír řídí. Od té doby se vesmír rozpíná a pravděpodobně se bude navždy rozpínat. Tuto expanzi pozorujeme. Není náhoda, že mluvíme o „pozorovatelném“ vesmíru, ve skutečnosti větší část vesmíru nelze přímo pozorovat, a to ani s nejmodernějším vybavením. Tuto část vesmíru nazýváme skrytou hmotou nebo temnou hmotou – oba pojmy pocházejí z nemožnosti ji přímo pozorovat. V současnosti neexistuje ani jasná představa o tom, o jaký druh hmoty může jít. 

Temná energie

Kromě temné hmoty existuje ve vesmíru i skrytá neboli temná energie, která není propojena s žádnou hmotou a projevuje se jako odpudivá gravitační síla. Téměř tři čtvrtiny vesmíru jsou tvořeny temnou energií. Tato energie způsobuje, že vesmír zrychluje své rozpínání. Zbytek vesmíru většinou tvoří temná hmota, jejíž složení je stále nejasné, a pouze malou část vesmíru představuje „obyčejná“ viditelná hmota, ze které jsou tvořeny planety, hvězdy a galaxie. Celkově vesmír obsahuje pouze 4 % pozorovatelné obyčejné hmoty (jde o atomy a elementární částice), 23 % temné hmoty a až 73 % temné energie.

Gravitace působí na všechny formy hmoty a temná energie se projevuje pouze ve velmi velkém měřítku. Nutí vesmír se rozpínat se zrychlením – takovýto typ expanze by byl nemožný, kdyby gravitace byla jedinou dominantní silou. Stopy projevů temné energie byly však nepřímo pozorovány v záření supernov na velké vzdálenosti a jejich objevení vedlo v roce 2011 k zisku Nobelovy ceny za fyziku.