Úkol 4: Cesta na Proxima Centauri

Nejbližší hvězda ležící mimo naši sluneční soustavu Proxima Centauri je vzdálená asi 4,2 ly. Jak dlouho by cesta k ní trvala:

a) vlakovou soupravou Pendolino rychlostí 250 km/h;

b) letadlem Airbus s cestovní rychlostí 800 km/h;

c) sondou Voyager rychlostí 17 km/s?

Řešení: Vzdálenost převedeme na kilometry: d = 4,2 ly = 4,2 · 9 500 000 000 000 km ≐ 40 000 000 000 000 km.

K převodu na roky pak použijeme zadanou hodnotu 1 rok ≈ 8760 h. Pro jednotlivé

časy pak dostáváme:

t_a = 40 000 000 000 000 km/250 km/h ≐ 160 000 000 000 h ≐ 18 000 000 let,

t_b = 40 000 000 000 000 km/800 km/h = 50 000 000 000 h ≐ 5 700 000 let,

t_c = 40 000 000 000 000 km/17 km/s ≐ 2 400 000 000 000 s ≐ 650 000 000 h ≐ 75 000 let.

U sondy Voyager lze i vypočítat rychlost v km/h v = 17 · 3 600 km/h = 61 200 km/h. Potom můžeme podobně jako u a) a b) psát:

t_c = 40 000 000 000 000 km/61 200 km/h ≐ 650 000 000 h ≐ 75 000 let

Cílem úlohy je získat představu o obrovské vzdálenosti na základě zkušenosti s cestováním dnes běžnými prostředky (vlak, letadlo) a dosud nejvzdálenějším lidmi vyrobeným objektem sluneční soustavy, sondou Voyager 1. Ta odstartovala 5. září 1977 a za 40 let dosáhla vzdálenosti „pouhých“ 140 au (tj. přibližně 19 ly; podle údajů z června 2018, aktuální lze dohledat na internetu, i když kontakt se sondou zřejmě během několika let ztratíme; předpokládá se, že po roce 2025 už sonda nebude mít dostatek energie ke komunikaci, získávání a odesílání jakýchkoli dat).

První dva časy přitom vycházejí obrovské – před 5,7 miliony ani 18 miliony let na zemi ještě nebyli žádní lidé ani hominidé rodu Australopithecus. Přitom samozřejmě neuvažujeme obrovské množství paliva a energie, potřebné na provoz vlaku nebo letadla po tak dlouhou dobu. A to uvažujeme nejbližší hvězdu za humny sluneční soustavy!