menu 5 Sluneční soustava
Erasmus+: Klíčová akce 2: Strategická partnerství ve školním vzdělávaní

Úvod

Zatmění Měsíce je astronomický úkaz, při kterém se Slunce, Země a Měsíc dostanou při svém pohybu do jedné přímky stín Země vržený do prostoru dopadne na povrch Měsíce. Zatmění Měsíce je pozorovatelné vždy z celé zemské polokoule. Podle toho, zda se do stínu vrženého Zemí dostane celý Měsíc nebo jen jeho část, rozeznáváme úplné, částečné a polostínové zatmění Měsíce. Při úplném zatmění Měsíce je možno většinou pozorovat rudé nebo rudohnědé zbarvení ztemnělého úplňku. Zprávy o zatmění Měsíce jsou známé již z dávné minulosti. Stejně tak jsou zatmění předpovězena na mnoho století dopředu.

Zatmění měsíce

Základní informace

Zatmění Měsíce je astronomický úkaz, při kterém se Slunce, Země a Měsíc dostanou při svém pohybu do jedné přímky. Přitom stín Země vržený do prostoru dopadne na povrch Měsíce. Oproti zatmění Slunce, které je pozorovatelné pouze z úzkého pásu, na který dopadá stín vržený Měsícem, je zatmění Měsíce pozorovatelné vždy z celé zemské polokoule, na které je právě tma. 

Pokud by Měsíc kolem Země obíhal ve zcela stejné rovině, jako je rovina ekliptiky neboli rovina oběhu Země kolem Slunce, docházelo by k zatmění Měsíce při každém úplňku, kdy se Země nachází mezi Sluncem a Měsíce. Ve skutečnosti je ale rovina oběhu Měsíce kolem Země skloněna oproti rovině ekliptiky přibližně o 5°, a proto se všechna tři tělesa dostanou do jedné přímky pouze výjimečně. Proto je také zatmění Měsíce ne příliš častý nebeský úkaz. Přesto je pro dané místo na povrchu Země daleko častější než zatmění Slunce. Zatmění Měsíce může být na konkrétním místě pozorovatelné i několikrát do roka (zatmění Slunce průměrně jedenkrát za 400 let). Je to právě proto, jak již bylo řečeno, že zatmění Měsíce je pozorovatelné vždy naráz z celé přivrácené zemské polokoule, kdežto zatmění Slunce pouze z pásu 100 až 270 kilometrů širokého a několik málo tisíc kilometrů dlouhého. 

Na následujícím obrázku je vyznačena vzájemná poloha Slunce, Měsíce a Země při zatmění Měsíce. (Vzdálenosti a velikosti těles neodpovídají skutečnosti, Slunce je mnohem větší a mnohem dále od Země, Měsíc je ve skutečnosti také vzdálenější od Země.)

Obr. 17: Vznik zatmění Měsíce

Podle toho, jaká část povrchu Měsíce se dostane do plného stínu vrženého Zemí (na obrázku tmavě šedá oblast) a jaká část povrchu Měsíce zůstane pouze v polostínu, rozlišujeme úplné, částečné a polostínové zatmění Měsíce.

Druhy zatmění Měsíce

Stín vrhaný Zemí do prostoru je vždy dostatečně rozsáhlý, aby zakryl celý měsíční povrch. Všechna tři tělesa Slunce, Země a Měsíc nemusí však při každém zatmění měsíce ležet zcela přesně v jedné přímce a do plného stínu vrženého Zemí se může dostat větší nebo menší část měsíčního kotouče.

Úplné zatmění Měsíce

K úplnému zatmění Měsíce dojde, pokud se celý Měsíc dostane do plného stínu vrženého Zemí. Fázi úplného zatmění Měsíce samozřejmě předchází fáze polostínového a částečnéhozatmění, v průběhu kterých se měsíční kotouč pomalu posouvá do oblasti polostínu a plného stínu a je postupně Zemí zastiňován. Stejně tak je úplné zatmění následováno opět fází částečného a polostínového zatmění, kdy měsíční kotouč ze stínu vychází. Během fáze úplného zatmění je Měsíc ozařován pouze zbytkovým světlem, které se směrem ke středu stínu láme v zemské atmosféře. Různé barvy světla se v atmosféře lámou různě, a proto barva měsíčního úplňku ve fázi úplného zatmění závisí na vzdálenosti Měsíceod středu stínu (od spojnice středů Slunce a Země), a také na čistotě zemské atmosféry v okamžiku zatmění. Při úplném zatmění Měsíce je měsíční úplněk nejčastěji pozorovatelný v temně oranžové, narudlé nebo rudohnědé barvě, může být ale také temně hnědý, šedý nebo i s namodralým nádechem při okraji. Asi největší vliv na barevný odstín ztemnělého Měsíce má sopečný prach uvolněný do atmosféry v obrovských množstvích při sopečných erupcích.

Částečné zatmění Měsíce

Jestliže se Měsíc nachází dále od spojnice Slunce a Země, nemusí se do oblasti plného stínu dostat celý, ale pouze svou částí. V tomto případě je měsíční kotouč po celou dobu trvání zatmění pozorovatelný jako srpek, jehož část více či méně zakrývá stín vržený Zemí.

Polostínové zatmění Měsíce

Při některých zatměních se žádná část Měsíce nedostane do oblasti plného stínu. V takové situaci není stín na měsíčním kotouči nebo měsíční srpek vůbec pozorovatelný. Po celou dobu je vidět kruhový úplněk, pouze jeho jas mírně poklesne. Tento efekt nemusí být okem vůbec postřehnutelný. Jen tehdy, pokud se Měsíc dostane blízko k oblasti plného stínu, je možné zaznamenat, že je úplně z jedné strany lehce potemnělý.

Předpovídání zatmění Měsíce

Zatmění Měsíce sice není tak výrazným a efektní úkazem jakým je úplné zatmění Slunce, ale i tak se v minulosti setkávalo se značnou pozorností lidí. U starověkých civilizací totiž hrál Měsíc daleko významnější úlohu než dnes. Poskytoval v noci dostatek světla pro pohyb v krajině a hlavně střídání jeho fází sloužilo pro měření času a bylo základem mnoha kalendářů. Proto náhlé zmizení nebo zrudnutí měsíčního úplňku budilo pozornost a nahánělo hrůzu. Rudý Měsíc se objevuje i v Novém zákoně, kde předznamenává Apokalypsu a konec světa. Obdobně zrudnutí Měsíce pomohlo Kryštofu Kolumbovi, který jeho přesnou předpovědí ohromil při své čtvrté výpravě do Ameriky místní Indiány a přiměl je ke spolupráci. (Evropané v té době již zatmění a jejich cykly dobře znali.)

Stejně jako zatmění Slunce, také zatmění Měsíce se vyskytují periodicky v různých cyklech. Například v průběhu periody zatmění Saros trvající přibližně 18 let nastane mimo 43 zatmění Slunce také 29 různých zatmění Měsíce.

21. 1. 2019 úplné centrální Tichý oceán, Amerika, Evropa, Afrika
16. 7. 2019 částečné Jižní Amerika, Evropa, Afrika, Asie, Austrálie
10. 1. 2020 polostínové Evropa, Afrika, Asie, Austrálie
5. 6. 2020 polostínové Evropa, Afrika, Asie, Austrálie
5. 7. 2020 polostínové Amerika, jihozápadní Evropa, Afrika
30. 11. 2020 polostínové Asie, Austrálie, Tichý oceán, Amerika
26. 5. 2021 úplné východní Asie, Austrálie, Tichý oceán, Amerika
19. 11. 2021 částečné Amerika, severní Evropa, východní Asie, Austrálie, Tichý oceán
16. 5. 2022 úplné Amerika, Evropa, Afrika
8. 11. 2022 úplné Asie, Austrálie, Tichý oceán, Amerika
5. 5. 2023 polostínové Afrika, Asie, Austrálie
28. 10. 2023 částečné východní Amerika, Evropa, Afrika, Asie, Austrálie
25. 3. 2024 polostínové Amerika
18. 9. 2024 částečné Amerika, Evropa, Afrika
14. 3. 2025 úplné Tichý oceán, Amerika, západní Evropa, západní Afrika
7. 9. 2025 úplné Evropa, Afrika, Asie, Austrálie

Údaje jsou čerpány z webových stránek NASA: https://eclipse.gsfc.nasa.gov/eclipse.html.